Základní umělecká škola Iši Krejčího Olomouc zahájila svou činnost 1. září 1969 jako jednooborová Lidová škola umění tř. Svornosti ve stejné budově jako Základní škola tř. Svornosti s rozšířenou výukou hudební výchovy. Od 1. září 1986 získala samostatnou budovu bývalé základní školy v ulici Na Vozovce 32 a byla přejmenována na LŠU Na Vozovce. V ZŠ tř. Svornosti si škola ponechala v pronájmu 1 pavilon /10 tříd/ jako detašované pracoviště (do roku 2008). 1. září 1991 se stala Základní uměleckou školou Na Vozovce. K 1. lednu 1993 získala škola právní subjektivitu a hospodařila jako příspěvková organizace zřizovaná Školským úřadem Olomouc. V září roku 2000 byl škole propůjčen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR čestný název Základní umělecká škola Iši Krejčího Olomouc. S účinností od 1. 4. 2001 se škola stala příspěvkovou organizací Olomouckého kraje.
Jaroslava Neoralová
První ředitelkou školy byla v letech 1969–1984 Jaroslava Neoralová. V tomto období škola nejen postupně vytvářela svůj profil, budovala stabilní a kvalifikovaný pedagogický kolektiv, ale především intenzivně spolupracovala se ZŠ tř. Svornosti, kde v té době probíhala experimentální výuka rozšířené hudební výchovy pod patronací doc. Ladislava Daniela z Katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Škola navázala první zahraniční kontakty s ruskou hudební školou ve Volžském, s Domem pionýrů v Leningradě, s německou hudební školou v Glauchau a slovenskou LŠU v Rožňavě. K nebývalým událostem patřily Večery soudobé hudby a poezie, na kterých zazněly nejen skladby skladatelů Pavla Čotka, Zdeňka Blažka, Klementa Slavického, ale také skladby pedagogů Františka Mrtvého a Jana Pavla. Mimořádné byly dva absolventské koncerty, dramaturgicky sestaveny výlučně z děl Jana Hanuše, které se konaly za osobní účasti skladatele v květnu 1973. V roce 1979 škola otevřela taneční obor.
Jaroslav Kučera
V letech 1984–1992 působil jako ředitel školy Jaroslav Kučera. Pod jeho vedením došlo k dalšímu rozšíření nástrojové nabídky. Škola získala samostatnou budovu v ulici Na Vozovce a postupně bylo započato s její rekonstrukcí a přestavbou na školu s převažující formou individuální výuky (přepažení několika větších tříd na třídy menší). V budově na Základní škole tř. Svornosti se nadále využívalo sedm učeben. Značnému zájmu se těšily učitelské koncerty, vystoupení nově vzniklého folklorního souboru, soutěže „O nejlépe zahranou skladbu“ a žákovské akademie pořádané společně se Základní školou tř. Svornosti. Na konci školního roku škola pravidelně organizovala družbu s německou hudební školou v Glauchau. Do tohoto saského městečka zpravidla cestovalo patnáct až dvacet žáků a několik učitelů.
Jarmila Štěpánková
V období 1992–1998 působila ve funkci ředitelky školy MgA. Jarmila Štěpánková. V této etapě vývoje školy došlo k dalšímu podstatnému pokroku v rekonstrukci budovy z vnějšku (fasáda), ale i k zásadnímu vylepšení provozních podmínek (plynofikace kotelny v roce 1993). Výrazně byl doplněn inventář hudebních nástrojů, především dechových, a do koncertního sálu byly pořízeny dva koncertní klavíry značky Petrof. Velkou podporou činnosti školy byl Klub rodičů a příznivců školy.
Josef Dvořák
V letech 1998–2016 zastával pozici ředitele PaedDr. Josef Dvořák. V tomto období byly postupně realizovány další opravy. Činnost rozvíjel taneční, smyčcový, kytarový, folklorní, jazzový a dechový soubor. Výuka probíhala v kmenové budově Na Vozovce, na detašovaných pracovištích na ulici Jílová (od roku 2008) a v Lutíně (od roku 1999). V roce 2008 byl založen literárně-dramatický obor. V tomto období se podařilo navázat a rozvinout dlouhodobé výměnné zahraniční kontakty. Partnery školy se postupně staly Hudební škola a Taneční škola Borisov (Bělorusko), Accademia Musicale Tollese Miglianico (Itálie), Hudební gymnázium Kerkyra (Korfu – Řecko) a Jugendsinfonienorchester Wolfhagen (Německo).
Filip Hajdu
Od srpna 2016 je ředitelem školy Mgr. Filip Hajdu. Za krátké období vznikl samostatný jazzový žákovský soubor a přípravný smyčcový orchestr. Obnovila se výuka hry na kontrabas a předmětová nabídka byla doplněna o výuku hry na fagot, basklarinet, cembalo a basovou kytaru. Od roku 2017 je pedagogická dokumentace kompletně vedená v elektronickém systému, který rovněž slouží jako moderní způsob komunikace mezi učiteli, žáky a rodiči. Nejvyspělejší žáci školy účinkovali s filharmoniky na koncertech České filharmonie, Janáčkovy filharmonie Ostrava a Moravské filharmonie Olomouc. Od roku 2017 škola připravuje společné květnové koncerty a vystoupení základních uměleckých a středních škol Olomouckého kraje a dalších uměleckých subjektů v rámci projektu ZUŠ OPEN, který se koná pod patronací Nadačního fondu Magdaleny Kožené a spolku ARTE – spolek ZUŠ Olomouckého kraje. Škola se aktuálně aktivně zapojuje do Místního akčního plánování (MAP), které rozvíjí spolupráci všech škol na území města Olomouce, a rovněž v listopadu 2018 podala žádost o podporu z evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (Šablony II). Od roku 2023 čerpá dotační podporu v rámci programu Jan Amos Komenský I. V roce 2019 získala škola v oblasti hodnocení vzájemné komunikace cennou známku Rodiče vítáni od společnosti EDUin. V letech 2022-2024 škola obdržela vždy 1. místo v rámci ankety Talent Olomouckého kraje za vynikající přípravu žáků v soutěžích uměleckého oboru. V současnosti spolupracuje se třemi partnerskými uměleckými školami: v Říčanech, ve španělské Llíria a francouzském města Antony. Od srpna 2024 se ZUŠ IK spolupodílí na organizaci olomoucké části projektu MenART (roční stipendijní program určený dětem a studentům nadaným v uměleckých oborech).
Literatura a prameny
Média:
Základní umělecké školy mohou otevřít, ne všechny to udělají, 11. 5. 2020 (Český rozhlas Olomouc)
